Adoptovaná želvička

Přijde malá želvička ke stromu, povzdychne si a začne se na něj drápat. Leze, leze, až se vydrápe do koruny, tam roztáhne tlapičky, skočí a rozplácne se dole na zemi. Po chvíli se probere, oklepe se, znovu se doplazí ke stromu, povzdychne si a drápe se zpátky nahoru. Když je v koruně, zase roztáhne tlapičky a prásk ho na zem. A tak pořád do kolečka. Na vedlejším stromě na to koukají dva ptáci a jeden z nich se poškrábe na hlavě: „Ty, hele, neměli bysme jí říct, že je adoptovaná?“